Divadlo ve výchově s žáky 2. stupně ZŠ
Miroslav Coufal
Koncept:
V rámci zájmového útvaru ve škole připravit a realizovat se staršími žáky krátké divadelní představení s interaktivními prvky. Projekt je časově rozdělen do 5ti etap: Motivace; Volba tématu; Prozkoumávání tématu v procesu tvorby; Realizace; Reflexe; Opakovaná realizace před novým publikem + analýza a reflexe. Skupinou žáků, kteří participují na přípravě a na které je vyvíjeno výchovné působení, jsou vybraní žáci z 8. a 9. ročníku. Cílovou skupinou jsou zbývající žáci 2. stupně, kterým je samotné představení určeno (interaktivní publikum)
Divadlo fórum v podmínkách ZŠ:
Žáci-herci sehrávají pro sebe samotné důležitý příběh s palčivým tématem. Žáci-diváci jsou přizváni k audienci a sledují jednotlivé scény až do vyobrazení konfliktu. Prostřednictvím nabízených dramatických technik (Vnitřní hlasy, Horké křeslo, Výměna rolí) se pro žáky-diváky vytváří příležitost porozumět příběhu v souvislostech do větší hloubky a dokonce i zvrátit či ovlivnit jeho vývoj. Je možné nabídnout žákům-divákům, aby sami navrhli tzv. 4 scénu, v níž je interaktivní publikum vyzváno, aby našlo čas a místo mimo zobrazené scény, v nichž lze konflikt lépe utlumit, a toto řešení si vyzkoušet prakticky. Mediátorem celého dění a vzájemné pozitivní interakce žáků - herců a diváků - je tzv. Joker (z angl. šprýmař, čtverák), jehož role má vymezená pravidla, která podporují úspěšnou komunikaci publika. Mediátorem je v našem případě učitel dramatické výchovy. Na pozadí dramatického příběhu si účastníci audience uvědomují své vlastní postoje, návyky a hodnoty a bezprostředně je v modelových situacích prověřují. (Zvolená forma interaktivního divadla myšlenkově i formálně navazuje na tradici Divadla utlačovaných, jehož hlavním inspirátorem je dosud žijící brazilský dramatik, režisér, teoretik a pedagog Augusto Boal, 1931. Jeho zásluhou také vznikla a byla propracována metoda, jíž je možné přimět diváka k aktivní spoluúčasti na představení.) Vlastně se jedná v tomto pojetí o jistý druh vrstevnického vyučování, kdy divadlo fórum působí jako modelová metoda, jejímž prostřednictvím žáci mohou získávat vědomosti a přenášet je druhé.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Cíle:
Divadlo ve službách rozvoje osobnosti - vyvolávat otázky, provokovat myšlení a podněcovat hledání vlastních odpovědí i výrazových možností.
Divadelní interakce – napomáhat hlubšímu poznání svého okolí, učení se schopnostem naslouchat druhým a vnímat jejich jedinečnosti i odlišnosti.
Společný zážitek - přinášet uvolnění a zábavu pro skupinu jako celek, utvářet pozitivní klima a soudržnost skupiny.
Individuální prožitek - podporovat vnitřní porozumění a zapamatování.
Stručný průvodce – co máme za sebou:
Motivace – využil jsem služeb občanského sdružení Augusto, které školám nabízí právě projekty divadla ve výchově, interaktivní divadlo a dílny seberozvoje. Členové sdružení jsou profesionální herci. Pro žáky 8. a 9. třídy vystoupili s programem divadla fórum Tvůrce na téma šikana. Cíl programu byl formulován takto: Uvědomit si sebe jako tvůrce svého života. Klíčovými otázkami k aktivnímu prozkoumání následující: Co můžu já osobně udělat v situaci, kdy je můj spolužák šikanován? Když si celá třída dělá vtipy na účet třídního outsidera, ale já s jejich jednáním nesouhlasím? Jak se mám zachovat, když jsem svědkem bezpráví? Celý průběh byl zaznamenáván na video a záznam byl digitalizován. Žáci dostali po absolvování programu nabídku zapsat se do divadelního kroužku – zájmový útvar. Kroužek má v současnosti 12 členů a jeho věkové složení se pohybuje od 14 do 15 let. Je třeba dodat, že do kroužku se zapsali převážně ti ze zúčastněných žáků-diváků, kteří měli přímý zážitek interakce. S pomocí herců řešili v modelových situacích ve třídě nastolený problém a sklidili potlesk od spolužáků. (Pozn.: Podobné programy divadla ve výchově za výhodných podmínek jako službu školám nabízí také Katedra pedagogiky PdF MU v Brně se studenty specializace oboru Dramatická výchova.)
Volba tématu - fázi, kdy bylo nutné vybrat téma, které nás láká ke zpracování, je věnována podrobná fotodokumentace. Žáci sami navrhovali: Pomluva; Frajeřiny; Rvačky; Drzost; Nevděčnost; Sobeckost; Výsměch; Zbabělost; Nedůvěra; Krádež; Agresivita; Být jiný/Nepřijetí okolím. Z mnou dodaných témat: Šikana; Outsider; Sociální rozdíly; Rasismus; Obtěžování; Závislosti; Žáci versus učitel; Falešné kamarádství; Ničení věcí; Záškoláctví - volili jako zajímavá: Šikana; Závislosti; Žáci versus učitel; Falešné kamarádství; Záškoláctví. Jak se k nim vyjadřovali, jak jim rozumí? U většiny témat uměli uvést příklady. Zveřejňovali vlastní i přímé zkušenosti. Které téma si nakonec zvolili a proč? Největší zájem ze všech uvedených témat projevili o Závislosti a Žáci versus učitel. Pro konečné rozhodnutí převážilo téma Žáci versus učitel.
Prozkoumávání tématu v procesu tvorby – také tato fáze byla fotograficky dokumentována. Na téma žáci versus učitel vznikl příběh, který jsme divadelně zpracovali do čtyř scén. Nástin scén: 1. Setkání s učitelkou před školou; 2. Žáci se projevují ve vyučování, učitelka reaguje; 3. O přestávce se žáci domlouvají proti učitelce, třída se dělí na příznivce a odpůrce; 4. Při zkoušení se žákům podaří žert a učitelka reaguje, dochází ke konfliktu a padne facka; děj se zastavuje. V příběhu vystupuje celkem šest postav, žáci a učitelka. Jejich charakterové vymezení i vzájemné vazby bylo nutné navrhnout, pochopit a zasadit správně do příběhu tak, aby mohl děj vygradovat jednoznačným konfliktem v ukázkovou krizi. Dramatické ohnisko výchovného působení na žáky spočívalo především v ovládnutí dramaturgicko režijních a některých hereckých postupů. Díky tomu se žáci přirozeně učili komunikativním dovednostem a zejména rozvíjeli schopnost nahlížet na problém z více stran. Bylo nutné, aby vše, co se v rozsahu vytvářených scén odehrává, bylo pravděpodobné a hlavně pochopitelné pro diváky.
Realizace – podle prvotního plánu jsme s programem divadla fórum na téma žáci versus učitel vystoupili ve třídě žáků 6. ročníku. Byl pořízen videozáznam. Vlastní průběh byl následující. Představení postav; Odehrání příběhu bez přerušování od začátku do konce; Otázky mediátora: „O čem to bylo? Jak byste příběh pojmenovali? Kde se odehrávají jednotlivé scény? O co v nich jde? Jaký byste jim dali název?“; Postupné přehrávání jednotlivých scén s možností zapojení diváků technikami Vnitřních hlasů, Horkého křesla, Výměnou rolí (viz na konci článku kontakt na autora); Otázky mediátora: „Ve kterém okamžiku a která postava může ovlivnit vývoj děje k lepšímu? Jak by se měla tato postava zachovat, co by měla udělat, říct apod.?“; Poděkování a zatleskání protagonistům; Návrh divákům vytvořit vlastní tzv. 4. scénu (viz odstavec výše Divadlo fórum v podmínkách ZŠ); Diskuse s ohniskovou skupinou herců i cílovou skupinou diváků: „Co si myslíte o postavách žáků? Mohlo by to tak ve skutečnosti být? Co si myslíte o postavě učitelky? Jaký problém nám herci ukázali a jak byl řešen? Podařilo se nám ho ve hře vyřešit? Byla chyba na straně žáků, učitelky, nebo svým dílem na obou stranách? (V čem?) Která(é) z postav a jak by se měla(y) podle vás změnit (chování, postoj) a proč?“; Závěr.
Reflexe s ohniskovou skupinou – byla provedena bezprostředně po realizaci a potom ještě jednou s odstupem několika dnů v rámci uspořádané oslavy (besídka). Tato fáze je předmětem výzkumného vyhodnocování.
Závěry - a co nás čeká:
Představení bylo realizovánu podle plánu. Interaktivním publikem byli napoprvé o něco mladší žáci v šestém ročníku. Reflexe ukázala, že sami žáci, kteří participovali na přípravě a realizaci divadla fórum, jsou přesvědčeni, že to do čeho se pustili, má smysl. S pozitivním ohlasem jsem se setkal i u vedení školy. Je pozoruhodné, že se mladí lidé ve věku 14 – 15 let s nadšením pouštějí do úvah nad chováním a jednáním svým a také svých o něco mladších vrstevníků. Vytvořit příběh, který má sílu, že zaujme a dokonce provokuje k otázkám, už to samo o sobě znamená získat nadhled nad zkoumaným problémem. Žáci s podobným sociálním zázemím a životní zkušeností na sebe mohou působit navzájem, a tím se do značné míry také podílet na vytváření pozitivního klimatu školy. Jsou příkladem a první vlaštovkou. Je však nezbytné připustit, že přes zřejmý pokrok, stále ještě nejsme u konce. Nyní nás čeká ještě několik realizací ve zbývajících třídách na 2. stupni. Velmi zajímavé jistě bude jednak srovnání reakcí a výpovědí žáků-diváků z cílových skupin v rámci zpětného rozboru představení, ale i možný vývoj ve výpovědích v reflexi žáků-protagonistů. Překážkou, na kterou můžeme narazit, může být nedostatečná vytrvalost u členů divadelního kroužku, nestálost a povrchnost zájmů, která je v tomto věku a zejména pro žáky se sociálním znevýhodněním typická. Dokončením plánované fáze první (premiérové) inscenace divadla fórum ve škole, ale také vznikl prostor pro nábor dalších členů divadelního kroužku, což by mohlo naše setkávání výrazně oživit.